Ve tmě

v říši stínů

samota

ke mě promlouvá

šeptá mi jména

mlžných rán

děsí a studí tahle slova

monology melodií

důvěrně známé
vůně tužeb 

jak voní slzy?

ty co vsákne nebe,

rozpustí tuš na polštář?

kam chodí spát ptáci? 

kam myšlenky?

kam čas?

krá krá krá

V šedi nebe

hledám Tebe

blízkost smutné

pohlazení

za chladných rán

cesty spěchu na zastávku

minuty prázdné zmrzlé duté

s davem srdcí

z šikmých ploch

panelových domů,

klecí myslí odevzdaných

do proudu řek, moří

nebo stok...

čáry máry pod kočáry

Smíchovský hřbitov

drak

sometimes I lie on the floor and pretend...

v očích škorpionů

já chci bejt šnek

igloo of books in june