v říši stínů
samota
ke mě promlouvá
šeptá mi jména
mlžných rán
děsí a studí tahle slova
monology melodií
důvěrně známé
vůně tužeb
vůně tužeb
jak voní slzy?
ty co vsákne nebe,
rozpustí tuš na polštář?
kam chodí spát ptáci?
kam myšlenky?
kam čas?